Potřebujete poradit?
607 160 372
(8:00–16:30)
  • Aktuality
  • Pavel Doležal: Byl zdravý. Ze dne na den ochrnul, ale bojovat nepřestal!
Rozhovor s Pavlem Doležalem

Pavel Doležal: Byl zdravý. Ze dne na den ochrnul, ale bojovat nepřestal!

5 min.

Pavel Doležal, Proseč - Pavel je živým důkazem velkého bojovníka. Ani zdravotní komplikace a následné ochrnutí mu nevzaly chuť ke sportu a motivaci k životu. V poslední době začal dokonce testovat nový typ kol k invalidnímu vozíku. Pavel nám prozradil však mnohem více...

Pavle, mohl by ses čtenářům na úvod představit?

Jmenuji se Pavel Doležal. Je mi 26 let. Od 19 let jsem na invalidním vozíku, důvodem byl zánět míchy. Život se mi změnil ze dne na den, ale nelituji ničeho. Vždy jsem se věnoval sportu, ani v tomto ohledu se nic nezměnilo. Od té doby se věnuji parahokeji a poslední dva roky působím v také české reprezentaci.

„Po svých jsem už nebyl schopen odejít, ani se zvednout.“

Na vozíku jsi od 19 let. Co se stalo?

Jednoho večera mě bolela záda. I přesto jsem šel spát, s tím prostě člověk do nemocnice hned nejede, když ho bolí záda. Věřil jsem, že to bude ráno lepší. Nebylo, když jsem ráno vstal, bolest nepřestávala. Zrovna jsem se chystal na brigádu. Bolest se stupňovala, přestal jsem cítit prsty u nohou. Došel jsem ještě k posteli, posadil jsem se. Po svých jsem už nebyl schopen odejít, ani se zvednout.

Co bylo příčinou?

Příčinu vlastně lékaři nezjistili. Údajně se jednalo a jakýsi zánět míchy. Nikdo mi ale nebyl schopen říci, zda bylo příčinou kousnutí klíštěte či něco jiného.

Od té doby jsi na vozíku. Co následovalo po tvém ochrnutí?

Přesně tak. Následovaly pobyty v nemocnicích, nějaká rehabilitace, pobyt v lázních Košumberk, období mé rekonvalescence trvalo zhruba rok a půl. Poté jsem absolvoval ještě další rehabilitace, na které jsem však už dojížděl, probíhaly ambulantně. Do původního stavu jsem se nedostal. Dokážu se přesunout, obejdu auto, když potřebuji, ale jinak ne.

„Snažil jsem se motivovat sám sebe.“

Život se ti změnil ze dne na den. Jak jsi zvládl takto zásadní změnu? Jak jsi to bral?

Fyzicky to byla určitě velká změna. Jsi zvyklý jít si zaběhat, zahrát si fotbal a najednou je tomu všemu konec. Musím však říct, že po stránce psychické mě to nijak nezlomilo. Bral jsem to tak, jak to je, prostě se stalo. Snažil jsem se motivovat sám sebe: “Dělej teď jak nejvíc umíš, snaž se to co nejvíc rozchodit.” Hodně mi pomohl právě hokej.

Para hokejista Pavel Doležal

Před tím jsi také sportoval?

Ano, hrál jsem fotbal tady za místní klub.

Motivace a chuť sportovat nevyprchala. Věděl jsi, že budeš sportovat i nadále?

Motivace mi opravdu nechyběla. Chtěl jsem.

Tehdy ti bylo 19 let. Byla trochu jiná doba. Věděl jsi už tehdy o možnosti sportů, kterým by ses mohl věnovat i na vozíku?

Věděl jsem, že nějaké sporty pro lidi na vozíku existují. Už i o parahokeji jsem věděl, že existuje. Znal jsem handbike, ale jen ten název, nic víc konkrétně. Většinu informací, které se mě do té doby vůbec netýkaly, jsem si začal zjišťovat potom, postupně.

„V podstatě řečeno, vozík jsou moje nohy.“

Co pro vozíčkáře jako jsi ty, znamená invalidní vozík?

Vozík je pro mě možnost se pohybovat. Ráno vstaneš, sedneš si na vozík, uděláš všechny činnosti doma, jako třeba hygiena, obléknout se. Ani ti to po určité době nepřijde nijak zvláštní. V podstatě řečeno, vozík jsou moje nohy.

Nedávno jsi začal testovat na tvém vozíku nová kola. Můžeš nám říct, jak jsi se k takové spolupráci dostal?

Oslovil mě Jiří Černý, generální ředitel družstva invalidů Ergotep, s nabídkou představení jejich nového projektu, zda bych měl zájem o spolupráci. Byl jsem zvědavý a nabídku přijal. Osobně jsme se tehdy sešili, jejich projekt mě velice zaujal. Líbilo se mi, co mi nabízí, proto jsem si řekl, že to zkusím.

Raeda je nový projekt. Jak se ti jejich produkty líbily, když jsi se dozvěděl více?

To nejdůležitější, líbila se mi hlavně ta myšlenka, že by produkty Raeda měli vozíčkářům zkvalitnit jejich život. Navíc, ne za cenu nějakého nehezkého materiálu navíc, ale za cenu funkčnosti a designu zároveň. Design je důležitý, neměl by chybět, a to odpovídá. Ta myšlenka se mi celkově líbila.

Splnila se tvá očekávání na zkvalitnění života? Měj jsi vůbec nějaká očekávání?

To nedovedu a nemohu posoudit. Mám zatím na testování kola, se kterými jsem ale velmi spokojený. Dokážu si představit, že by některým vozíčkářům mohla hodně pomoci. I brašny s úpravami pro vozíčkáře jsou fajn, už jen kapsa, do které si můžeš vložit mobil, ulehčení je to určitě.

„Vypadají a jsou pevnější, pro mě jsou tak i pohodlnější.“

Jsi s novými koly spokojený?

Zatím jsem s nimi velice spokojený. Vypadají a jsou pevnější, pro mě jsou tak i pohodlnější. Třeba držení, díky větší ploše se mohu lépe zapřít. Jízda do kopce je super. Zkrátka, líbí se mi, jsem spokojen.

Velký bojovník Pavel Doležal

Napadla tě někdy myšlenka si pořídit kola k vozíku zvlášť?

Napadla. Zhruba půl roku před tím, než jsem měl nárok si zažádat o nový vozík. Kola byla už opravdu ve špatném stavu, zatímco samotný vozík byl ještě relativně použitelný. Nakonec jsem ale s určitými úpravami na původních kolech ten půlrok dojezdil.

Jsi aktivní vozíčkář. Co jsi na nich měl už možnost vyzkoušet?

Tak různě. Pro každého vozíčkáře je normální něco jiného, co se pohybu na vozíku týká. Vyzkoušel jsem třeba jízdu přes obrubníky, super. Přiznám se, v lese jsem na nich ještě nebyl, uvidíme, ale myslím si, že to nebude žádný problém. Rozhodně to vyzkouším.

„Pokud chce vozíčkář jezdit a užívat si pohybu, potřebuje kloudná kola.“

Jedna věc je užitek. Může si kola dovolit každý vozíčkář dle tvého názoru?

To záleží na úhlu pohledu. Ne že si je můžu dovolit, dokonce si je dovolit musí. Jak jsem již zmiňoval, vozík mi nahrazuje nohy, kola jsou proto velmi důležitá. Pokud chce vozíčkář jezdit a užívat si pohybu, potřebuje kloudná kola.

Kola Raeda. Co je pro tebe jejich největší výhodou, přínosem oproti konkurenci?

Jsou to drobné rozdíly, ale to je pro každého individuální. Konkrétně, jak jsem již zmiňoval, líbí se mi obruč, která je koncipována vcelku, mohu tak vyvinout větší plochou tlak, opřít se o ně. Celkově působí kola pevněji. Někomu mohou vyhovovat, jinému zase naopak. Ale rozhodně to stojí alespoň za vyzkoušení.

Shledal jsi i nějaké nedostatky?

Ano, ale celkem nic zásadního. U prvního prototypu trochu pálily obruče při jízdě z kopce. Nicméně, u dalšího prototypu byl tento nedostatek již vyladěn, a to novou povrchovou úpravou. Jinak jsem nic jiného nezpozoroval. Vlastně, jednou se mi do kol vysypal omylem cukr, to se z toho pak špatně dostává :-)

Kola testuješ zhruba měsíc, doporučil bys je svým známým nebo kamarádům?

Z mé zkušenosti nevidím důvod, proč bych je svým známým či kamarádům nedoporučil. Jsem s nimi spokojený.

Pro jaký druh hendikepu jsou dle tvého názoru vhodná? Nebo je může mít každý?

To bohužel nemohu objektivně posoudit. Nevím, jaký úchop mají kvadruplegici či lidé s jiným druhem hendikepu. Nicméně, pro paraplegiky dle mého názoru není problém.

Otázka na závěr, Raeda chystá také nový vozík, máš v plánu ho také vyzkoušet?

Určitě. Budu za tuto možnost rád. Vypadá moc pěkně. Myslím si, že bude dobrý.

Potřebujete poradit?
Odborný poradce Raeda Karel Petruška
Karel Petruška
rád vám pomohu